Největší zbraní člověka je...jeho slovo

Písnička 1 - Když jsem byl malej

Neděle v 9:53 | glosator |  Výrony jen tak
Když jsem byl ještě malej kluk,
sotva jsem rozum začal brát,
všechno mi bylo celkem fuk,
s klukama chtěl si jenom hrát,
až přišel čas, kdy náhle zlomil se můj luk.

Ve škole jsem se někdy pral,
parkem zněl puberťáckej smích.
A čas se kolem cvalem hnal,
volenka v prvních tanečních.
Kdepak ty chvíle jsou polibků nezralých?
Kam poděl se můj první hřích?

Kamarádi stárneme,
je to v každém z nás.
A co bylo dřív příjemné
teď přestává být špás.
Padáme a vstáváme,
lížeme se z ran,
až ruce si pak podáme
tam u nebeských bran.

Běž zítra uříznout zas luk
a líbej vždycky z plných sil
a křič, když říkaj: Ani muk!
Vychutnej každou z těhle chvil,
dřív nežli uslyšíš v bráně klíčů zvuk.
Pak už to bude celkem fuk.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama